Narozdíl od výstav je práce, a lovecká práce především, to, co nás opravdu baví a zajímá.
Díky skvělé partě lidí okolo Štěpána Horáka, kteří nás podpořili jak radou, tak hlavně dodáním sebedůvěry, jsme se v roce 2013 vrhly s Agnes do víru zkoušek.
Agnes je neuvěřitelně chuťová fenka s výborným nosem, má krásné, pevné vystavování, chuť vyhledat zvěř a pracovat jak před výstřelem, tak i po výstřelu. Výborně se s ní pracuje a spolupracuje.
Celou naši práci jsme založily na spolupráci a rovném partnerství. Agnes nepracuje pro pamlsek, ani proto, že by se bála, co bude, když nesplní úkol. Pracuje pro radost moji i svoji. Největší odměnou její to, že mi může vyskočit od náruče a oblízat mi obličej, (což je například po aportu mírně odleželé lišky opravdu lahůdka ;-) ).
Do všeho, z čeho kouká aspoň trochu práce a zábavy jde po hlavě, s rozzářenýma očima a rozvrceným proutkem. A je jedno, jestli se jedná o hledání v poli, aport čehokoliv, šoulačku, barvu, stopy, či třeba jenom večerní rychlounavovací desetiminutový povelový trénink. I když se člověku někdy nechce nic, ty oči mě přimějí aspoň párkrát hodit kozlík na zahradě, nebo ji nechat pomoct mi nosit nákup z auta domů.
Je úžasná, což dokázala i na zkouškách, kterých jsme se zúčastnily.
Hned na prvních zkouškách vloh, na které jsme jely do dobře zazvěřeného terénu na Moravu, si Agnes odnesla kromě první ceny i titul CACT - čekatelství šampiona práce. Rozhodčí velmi cenili její chuť do práce a skvělé vrozené vlastnosti. Jejich pochvaly mi daly ještě větší chuť a energii pokračovat
Jako další byly na řadě podzimky kvůli lovecké upotřebitelnosti na drobnou zvěř a protože je Agnes vodouch a blázen do plavání a hledání kačenek v rákosí, tak i zkoušky vodní práce. Přihlásila jsem nás tedy na memoriál Richarda Šrámka v Pustějově. Bohužel pro málo psů na vodkách se konaly jen podzimky, což nám řekli až na místě :-(
Ale to nevadí, zkoušky byly velmi dobře zorganizované, Agnes i před pětatřicetistupňové horko ve stínu, celý den na poli předváděla úžasnou práci a ukazovala kolegům myslivcům s tradičními plemeny, že i maďar spolupracující se ženou může být skvělý lovecký pomocník. Nakonec byla ve skupině nejlepší a celkově se umístila také výborně.
Dva týdny nato jsme se přihlásily na vodní práce na Boleslavi, tedy tady u nás. Trochu jsem se toho obávala, protože jsem s myslivci tady u nás neměla úplně dobrou zkušenost. Ale musím říct, že jsem se mýlila. Jasně, došlo třeba i k nějakým ne úplně košer věcem,z čehož jsem byla v té chvíli paf, ale pozdeji jsem zjistila, že ruka ruku myje je úplně normální postup :-(
Každopádně Agnes asi hrozně cítila, že nám úplně vůbec o nic nejde a pracovala na 100%. Všechny disciplíny předvedla tak, jak jsem si představovala, že by to mělo vypadat a dokončila zkoušky se 100% bodů, které mohla získat. (98 ze sta, protože jsem ji na klidech nechala uvázanou - tehdy to ještě mohlo být jako první disciplína a já se prostě bála, aby náhodou... - tedy podle zkušebního řádu maximálně trojka - takže ona 100%, já jen 75%, protože nebýt mě, tak má čtverku.)
V září nás čekaly canisterapeutické zkoušky, protože to je to, na co byla Agnes původně pořizovaná především. Zkoušky probíhaly v milé atmosféře o. s. Psí srdce v Jičíně a Agnes uspěla na výbornou a získaly jsme dvouletou licenci jakožto canisterapeutický tým.
Dále jsme se připravovaly na lesní zkoušky - jely jsme na ně ještě ten rok, až někam k Plzni. Prvními disciplínami prošla úplně v pohodě, až přišla vlečka s liškou - Agnes na ní nikdy neudělala chybu, lišku od začátku nosila s chutí a bez problému. Její vrozený aport mi hrozně usnadnil práci na portu.
Vlečku s liškou natahovala paní rozhodčí, po chvíli prozvonila pana rozhodčího na nástřelu. Přiložila jsem Agnes na stopu, spolehlivě a rychle po ní šla a asi za dvě minuty se vrátila - bez lišky- a skočila mi do náruče stalem "mami, mami, pomoc - úplně rozhlepaná." Nechápala jsem. Rozhodčí mi poradil, ať ji přiložím na stopu ještě jednou, ale Agnes už po ní odmítla jít, tak jsem to odpískala. Když se pak paní rozhodčí vrátila s liškou, cítila jsem ji na sto metrů, jaký to byl smrad a když jsem se na ni podívala - byla už ve značném stádiu rozkladu. Paní rozhodčí říkala, že Agnes doběhla přesně po stopě k lišce, vzala ji do mordy, uběhla pět kroků, vyplivla ji a utíkala zpět. (Já se jí vůbec nedivím.) Když jsem si stěžovala vrchnímu rozhodčímu, jen se mi vysmál do očí. A o když tehdy šlo ještě pokračovat a dokončit ve třetí ceně, neakceptovala jsem to, protože Agnes má na mnohem lepší výsledek.
A tohle pokažení aportu hnusnou liškou jsem pak opravovala třičtvrtě roku, než Agnes zjistila, že už nic tak hnusného do mordy nebude muset brát. - vloni na všestrankách, kdy uvládla všechny disciplíny s liškou, stejně jako všechny ostatní aportovací disciplíny na plný počet bodů dokázala, že s prací tak, jak má vypadat, vůbe cproblémy nemá.
Nikdy jsem ji nenutila nosit poloshnilou zvěř, ani nutit nebudu. Podle mě už to je spíš hnus, než práce. Ohař je primárně určen ke spolupráci s člověkem a dohledávání ulovené zvěře. Ale ulovená zvěř = maximálně 24 hodin stará, nikoliv týden hnijící v křoví. A názory některých "cvičitelů", že dobře vycvičený pes donese i exkrement, když mu pán přikáže, se s mými rozhodně neslučují. To už není výcvik, ale zbytečná drezura a trápení. Podle mě by tu práci měl mít pes v sobě, jen by se mělo podporovat to, co je přirozené, nikoliv ho nutit k nečemu, co je zcela nepochybně nechutné.
V loňském roce jsem měla s Agnes naplánováno zopáknout vodky a lesky a dodělat všestranky - kvůli malinko posunutému hárání se vodky a lesky nepovedly - čtyři dny, respektive deset dnů potom, co přestala barvit jsem po ní chtěla zkouškovou práci a ona měla úplně jiné starosti, moje chyba :-)
Už jsem se na to chtěla vykašlat, ale jedna hrozně dobrá duše, všestranný rozhodčí, který nás posuzoval na těch prvních vodkách, mě přesvědčil,a bych přece jen zkusila všestranky, že na to máme, Agnes je výborná, tak že za zkoušku nic nedáme - z původně přihlášených dvojech jsem jedny odhlásila a na jedny šla.
Na všestrankách Agnes předvedla úžasnou práci na malém poli, plný počet bodů, na vodě také plný počet, ale po dlouhém čekání na velké pole už byla při poslední disciplíně -společném honu asi uondaná a malinko ulítla, takže bodů dost, ale pád do druhé ceny. Druhý den v lese také krásná práce, plný počet a opět na úplně poslední disciplíně - barvě malinko zahaprovala. Ale nevadí - všestranky, dvoudenní velmi náročné zkoušky Agnes zvládla napoprvé, sice ve druhé ceně, ale "U" před jménem tam bylo ;-)
A protože na místě byla i ta dobrá duše, co mě svojí důvěrou a podporou žene dopředu, a ještě pár dalších bláznů, tak mě přemluvili, abych opět nahlásila ty zkoušky, co jsem už odhlásila a za týden to šla opravit na první cenu. :-)
20. září jsme tedy s Agnes a ještě i s Elfem (otcem prvního vrhu) a jeho paničkou, kteří přijeli až z Brna k nám také opravovat, nastoupili na Memoriál Ing. Dostála - klubovou všestrannou soutěž Českých fousků. Bylo pro nás vekou poctou stát na nástupu v Nepřevázce, celý memoriál byl výborně zorganizován, rozhodčí posuzovali velmi korektně a ačkoliv Agnes podávala horší výkon než týden předtím, byla na ní znát únava, ale nikde neudělala příliš velkou chybu, takže dokončila s méně body, než o týden dříve, ale v první ceně.
Předsevzetí splněno- :)
První fena, kterou jsem cvičila, první štěně, které jsem vychovala, všestranná, v první ceně, canisterapeutická, skvělá :-)
A mohly jsme se tedy vrhnout na práci - jednak na honech různých mysliveckých sdruženích, na kachních honech i tazích, na bažantích honech i individuálních dosledech poraněné zvěře. Velký dík patří Bažantnici Ploužnice, že ná dali příležitost pracovat na mnoha honech v minulé sezoně. Agnes práci miluje a myslím, že nikde neudělala svému plemeni ostudu.
Jakožto skvělá vodařka a rákosačka dohledala a donesla většinou víc kachen, než bylo střeleno :-) Žádný poraněný bažant jí neunikl, avšak zdravé nechala být. Na dosledech začala být hlasitá u teplého kusu, takže pro praxi úplně ideální. Jedno srnče dokonce nehlásila, ale protože mělo jen osm kilo, tak mi ho rovnou donesla :-)
Je skvělá, to nejlepší, co mě mohlo potkat :-)
Zkoušky
4. 5. 2013 Zkoušky vloh Křenovice I. cena, nos 4 CACT
3. 8. 2013 Podzimní zkoušky Pustějov I. cena, nos 4
17. 8. 2013 SZVP (vodní) Mladá Boleslav I. cena, 2 místo
14. 9. 2013 Canisterapeutické zkoušky Jičín Prospěla výborně
13.- 14. 9. 2014 Všestranné zkoušky Nymburk II. cena, nos 4
20. -21. 9. 2014 Memoriál Ing. Dostála - VZ Mladá Boleslav I. cena, nos 4